Tomáš Poláček

Prý se mám na úvod představit, dobře. Tomáš Poláček. V září roku 1984 jsem nastoupil s autorem těchto stránek do 1. B na základní škole. Myslím, že mi dodnes dluží knihu Gara Jaka – příběh geparda, kterou jsem mu půjčil u příležitosti Černěnkova úmrtí, aby moc netruchlil. Vzpomínám na zvuk sirén. A letní prázdniny začaly o týden dříve, konala se poslední spartakiáda. Na kterou nás s Honzou nevzali, no nic… Posledních čtrnáct let píšu cancy do Mladé fronty, ale to tak zajímavé není. Taky mám děti, proto jsem vlastně tady. Apolence jsou čtyři, Bartolomějovi bude v červnu rok. K tomu skoro desetiletého Mikuláše, ale k němu jsem přišel jak Andrea Bocelli k houslím.

1891189_373160059493288_1540052487_n

Co spolu děláte nejradši?
Dceru nejradši objímám a vdechuju. Syn je ještě malý, u toho neumím upřímně odpovědět. On je nejradši s maminkou.

Vaše oblíbené místo?
Loni jsme byli s dětmi na ostrově Rhodos a tak se jim tam líbilo, že letos pojedeme zas.

Co vidí máma nerada, když spolu děláte?
Já bych dětem dovolil cokoli, čímž ona trpí. V tom Řecku například nebyla a nikdy se nesmí dozvědět, kolik se tam snědlo zmrzliny. A tak. Když jsou děti se mnou, tak v mrazu bez čepice a v létě v kulichu. Jednou jsem Apolenku opařil v letadle kávou a jindy jí při hře na letadlo naštípl ruku. Mám pokračovat?

Kolik času spolu trávíte?
Ráno jdeme do školky, potom večer zhruba od sedmi do devíti, než jde spát… Až teď mi dochází, že ve všední dny jenom tři hodiny denně. Málo.

Definuj jedním slovem, jaký seš táta?
Apolenka je s přehledem můj největší přítel.

Na čem má / mají závislost?
Každý večer jí vyprávím pohádku o psovi jménem Čenda, který miluje pivo. Nesmím přestat, dokud se ten Čenda nepozvrací nebo nepodělá.

Co spolu nejradši vaříte?
Ona se mnou nevaří. Já vařím špagety.

282322_109633119179318_1627904984_n

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Já mám blbou paměť, co myslíš ty, Honzo? Jednou jsme dostali přirodopisářku do blázince, na čemž jsem měl, řekl bych neskromně, výrazný podíl. Byla to sedmá třída a já jí donekonečna tvrdil, že se homo sapiens vyvinul z lýkožrouta. Nakonec si stoupla na katedru, řekla naší třídní, “Helí, já mám ty tvoje děti tak ráda…” No a odvezli ji.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Budu trapnej: Listopad 1989. Jak jsme nosili trikolóry, zpívali Ach, synku, synku, a odmítali se učit.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Kopačák a videohra Jen počkej.

Sbíral jsi něco? Co to bylo? 
Jo, měl jsem všechny foglarovky. Dokonce přečtené. Mnohokrát.

1380509_10202279164926402_2093907481_n

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Kdybych musel, šel, co by mi zbývalo? Ale v práci jsem určitě o trochu platnější.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Čeká je pár let únavy a pravděpodobně i domácích hádek, ale ta nová láska bude velká a krásná až k pláči.

Komentáře