Categories
rozhovory

Tomáš Poláček

Prý se mám na úvod představit, dobře. Tomáš Poláček. V září roku 1984 jsem nastoupil s autorem těchto stránek do 1. B na základní škole. Myslím, že mi dodnes dluží knihu Gara Jaka – příběh geparda, kterou jsem mu půjčil u příležitosti Černěnkova úmrtí, aby moc netruchlil. Vzpomínám na zvuk sirén. A letní prázdniny začaly o týden dříve, konala se poslední spartakiáda. Na kterou nás s Honzou nevzali, no nic… Posledních čtrnáct let píšu cancy do Mladé fronty, ale to tak zajímavé není. Taky mám děti, proto jsem vlastně tady. Apolence jsou čtyři, Bartolomějovi bude v červnu rok. K tomu skoro desetiletého Mikuláše, ale k němu jsem přišel jak Andrea Bocelli k houslím.

1891189_373160059493288_1540052487_n

Co spolu děláte nejradši?
Dceru nejradši objímám a vdechuju. Syn je ještě malý, u toho neumím upřímně odpovědět. On je nejradši s maminkou.

Vaše oblíbené místo?
Loni jsme byli s dětmi na ostrově Rhodos a tak se jim tam líbilo, že letos pojedeme zas.

Co vidí máma nerada, když spolu děláte?
Já bych dětem dovolil cokoli, čímž ona trpí. V tom Řecku například nebyla a nikdy se nesmí dozvědět, kolik se tam snědlo zmrzliny. A tak. Když jsou děti se mnou, tak v mrazu bez čepice a v létě v kulichu. Jednou jsem Apolenku opařil v letadle kávou a jindy jí při hře na letadlo naštípl ruku. Mám pokračovat?

Kolik času spolu trávíte?
Ráno jdeme do školky, potom večer zhruba od sedmi do devíti, než jde spát… Až teď mi dochází, že ve všední dny jenom tři hodiny denně. Málo.

Definuj jedním slovem, jaký seš táta?
Apolenka je s přehledem můj největší přítel.

Na čem má / mají závislost?
Každý večer jí vyprávím pohádku o psovi jménem Čenda, který miluje pivo. Nesmím přestat, dokud se ten Čenda nepozvrací nebo nepodělá.

Co spolu nejradši vaříte?
Ona se mnou nevaří. Já vařím špagety.

282322_109633119179318_1627904984_n

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Já mám blbou paměť, co myslíš ty, Honzo? Jednou jsme dostali přirodopisářku do blázince, na čemž jsem měl, řekl bych neskromně, výrazný podíl. Byla to sedmá třída a já jí donekonečna tvrdil, že se homo sapiens vyvinul z lýkožrouta. Nakonec si stoupla na katedru, řekla naší třídní, “Helí, já mám ty tvoje děti tak ráda…” No a odvezli ji.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Budu trapnej: Listopad 1989. Jak jsme nosili trikolóry, zpívali Ach, synku, synku, a odmítali se učit.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Kopačák a videohra Jen počkej.

Sbíral jsi něco? Co to bylo? 
Jo, měl jsem všechny foglarovky. Dokonce přečtené. Mnohokrát.

1380509_10202279164926402_2093907481_n

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Kdybych musel, šel, co by mi zbývalo? Ale v práci jsem určitě o trochu platnější.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Čeká je pár let únavy a pravděpodobně i domácích hádek, ale ta nová láska bude velká a krásná až k pláči.

Categories
rozhovory

Radek Tomášek a Carmen

Hudebník, skladatel a producent. Zakládající člen skupiny CLOU, bubeník ve skupině Support Lesbiens, spoluproducent projektu KMBL. Ale hlavně táta Carmen, které je rok a 8 měsíců.

224423_4526952408994_228724932_n
Kolik času spolu trávíme? Od té doby, co jsem se konečně odhodlal věnovat pouze muzice, spolu trávíme v podstatě tolik času, kolik chceme, což je úžasné – předtím jsem ji viděl jen pár minut ráno. Když jsem se vracel večer domů, už většinou spala.
Categories
rozhovory

Michal Horáček a Julie

mh

O Michalovi Horáčkovi by šel napsat velmi dlouhý úvod. Vlastně článek. Nebo klidně kniha. Pro veřejnost je ale nejznámější jako textař. Jeho písně jako Dívám se dívám, Kocour se schoulil na tvůj klín, Štěstí je krásná věc, Levandulová, atd. u nás zná snad každý. Na podzim 2013 vyjde jeho zatím poslední hudební počin – Český kalendář.

 

Co spolu s dvouletou Julií děláte nejradši?
Povídáme si o bytostech, které nás obklopují, ale nikdo jiný nevidí. Jen tu a tam máma.

Vaše oblíbené místo?
Velká houpačka na zahradě a farma v nedalekých Židovicích, kam jezdíme hovořit se pštrosy.

Co vidí máma nerada, když spolu děláte?
Když drobíme na sedačku.

Na čem má závislost?
Na míčích jakéhokoli druhu, barvy a velikosti.

Co spolu nejradši vaříte?
My spolu mnohem raději jíme.

Jaký největší průšvih jste jako dítě udělal?
Přelezl jsem v šestém patře přes světlík po starém žehlicím prkně.

Jaký byl váš nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Když jasem na spolužácích vyhrál první peníze v čáře.

Jaká hračka byla v dětství vaše nejoblíbenější?
Prak.

Sbíral jste něco něco? Co to bylo? 
Každou chvíli něco. Známky, knihy edice KOD.

Šel byste dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Kdo ví? Záleželo by na životní situaci.

Co byste vzkázal nastávajícím otcům?
Máte se nač těšit.

 

Děkujeme za rozhovor.

 

Categories
rozhovory

Ondra Pečenka

pecenkaSongwriter kapely Pískomil se vrací a táta Emilky. Vášnivý bubeník a student hry na kytaru bicím způsobem. Milovník medvídků Haribo, buchtiček se šódó, svíčkové, tyčinek od Turka, česneku a rajčat.

Co spolu děláte nejradši?
Nejradši ji lechtám až do úplnýho počůrání (dítěte).

Vaše oblíbené místo?
Naše společná postel pro tři.

Co vidí máma nerada, kdyžž spolu děláte?
Prej když jí dávám medvídky a tyčinky.

Na čem má závislost?
Na zmrzlině. A ten záchvat bohužel většinou není legrační!

Co spolu nejradši vaříte?
‘Meme’ (mlíčko).

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Myslím, že jsem chtěl svlíkat nějakou spolužačku ze školky.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zᾞitek či vzpomínka z dětství?
Je to vůně léta v Onomyšli. Z dětství si nepamatujem pořadí dějství, ale vůně.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Asi ruská digi-hra s vlkem a auto angličák. To mi vydrželo poměrně dlouho, ale nestyděl jsem se za to. I do kina na Krtečka jsem šel jednou v pokročilejším dětství sám, pamatuju si jen, že jsem si připadal jak Otík ve Vesničce střediskové.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Asi naposledy céčka a takový ty věci. Můj starší bratr byl a je v tomto mnohem zdatnější.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
V podstatě na ní jsem. Žena bere dávky, já beru dítě na projížďky (bhuhecheche, pekelný smích).

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Že nejvíc, co můžou svému dítěti dát, je být s ním.

 

 

Categories
rozhovory

Tomáš Feřtek

Emeritní otec ofenzivně pečovatelského typu. S tím po léta bojuju.

Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
Tři. Anna Marie (17), Vojta (19),  Jan alias Shane (21)

Co spolu děláte nejradši?
Chodíme a večeříme.

Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Netuším. Je to moc dlouho a nic zásadního se v tomhle směru u nás netraduje.

V čem teď tvoje děti jedou? (Pokemoni, Harry Potter…).
Česko slovenská filmová databáze. To je fakt baví.

A na čem mají závislost?
Závislost asi ne, ale s počítačem tráví hodně času, byť každý trochu jinak, protože je to okno do světa a k lidem.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Myslím, že v tomhle směru je v klidu.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Do patnácti jsem byl nezdravě ukázněné dítě. Vynahradil jsem si to později.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Já teda nemám pocit, že by dětství bylo nějak zvlášť příjemné období, tak jsem toho radši většinu zapomněl. Ale asi něco zvenku. Ležím v lese, koukám do stromů a čas se poprvé zastavuje a ulpívá na věcech.  Zážitek absolutna. Tak něco.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Opice a knížky.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Nejsem zrovna sběratelský typ, ale dělal jsem modely letadel.

Kam spolu rádi chodíte?
Kamkoli ven.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Že dítě potřebuje jasné hranice a uvnitř dostatek volnosti k rozhodování. Ale to je užitečný vzkaz i pro matky.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Neříká se tomu už rodičovská dovolená? Šel, ale v mém případě by to musela být prarodičovská dovolená. Té se ovšem říká důchod a ten je naštěstí přece jen daleko.

 

Categories
rozhovory

Jan P. Muchow

Zakladatel skupiny The Ecstasy Of Saint Theresa. Je autorem hudby k více než desítce českých filmů, hudebně ztvárnil i Shakespearovy hry Sen noci svatojánské a Richard III. Několikrát získal cenu Hudební akademie Anděl v nejrůznějších kategoriích.Ve filmu Samotáři si Jan. P. Muchow zahrál roli kytaristy a své herecké schopnosti potvrdil i ve filmu Šeptej po boku Táni Vilhelmové, k němuž složil i hudební doprovod, vydaný později jako soundtrack. Působí také jako úspěšný hudební producent, spolupracuje mj. se skupinou Kryštof či s Anetou Langerovou nebo jako remixér pro anglickou kapelu Placebo. Má dvouletého syna Huga a ze srdce je slávistou.

Co spolu s Hugem děláte nejradši?
Všechno.

Jaké bylo první sympatické slovo, které Hugo řekl?
Hned ty první dvě, které řekl: táta a gól.

Čím teď Hugo žije?
Hugo teď hlavně vaří. Nejraději ovesné vločky s vodou a to pak je všude…

Na čem má Hugo závislost?
Na mamince.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Nic takového není.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Asi když jsme s kamarády na Jižňáku podpálili vyschlou stráň.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Když jsem se dvakrát topil.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Fotbalový míč.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Jasně, klasicky: samolepky, známky, céčka… A pak plechovky od Coca-Coly, těch jsem měl fakt neuvěřitelné množství. Samozřejmě každou jinou.

Kam spolu rádi chodíte?
Hugo má nejraději nádraží.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Je to ten největší rock’n’roll.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Hned.

Categories
rozhovory

Adrian T. Bell

Adrian T. Bell. Navigation officer, singer/song-writer in The Prostitutes, painter, landscape designer, Creative Director (in that order). Born in the U.K.

How many children have you got? How old are they and what are their names?
Is that a trick question? The last time I looked there were three but they move pretty fast. Maybe there are more of them.

What do you like doing together the most?
It’s not really a question of what I want. Louis is two and likes playing in the sand. I’m not really into it that much; there are only so many sandcastles that you can build. In fact after about ten minutes I get bored stiff and have to drag him home screaming. Sometimes I stay a bit longer because I am being stared at by the other mothers. I like playing football but he isn’t very good at it yet and keeps missing the ball. He’s not very good at passing either so I put him in goal and take shots at him. He stops the ball quite often. Timmy (10) likes fighting me but we had to stop because he kept getting injured.

What was the first nice word your children said?
Já chci mámu! But with Louis it was Banksy!!!

What are your children into now?
Sophie (12) sings in a choir, she has just started playing the piano and loves music and she studies very hard. Timmy (10) likes scouting, kung-fu and rock climbing. They all love the internet. And Harry Potter.

What are your children addicted to?
We have to keep them away from the computer as much as possible because they get stuck there for hours and then are really annoyed when we have to drag them away. It’s a bit like watching Gollum from Lord of the Rings. You have to be careful.

What does mummy dislike seeing you do?
If I tie the kids up when we are playing cowboys and Indians and leave them for a couple of hours as hostages and she comes home and finds out then she gets rather annoyed. So I have to bribe the kids with KFC and they don’t say anything.

What was the greatest trouble you got yourself into?
Lots of them, but two stick out in my mind. I went to a catholic school run by nuns. I once climbed over a wall at the back of the school with a three meter drop over the other side along with another three boys. It was banned but one of the other boys dared me so I had to climb over or I would have never heard the end of it.  I grew up in quite a rough neighborhood. Anyway I was then caught by one of the nuns (the others got away with it!!) and was taken round every class in the school and given the leather strap over my hand as an example to other children. The strap they used was called “The Buffalo Hide” on account of the fact that one of the teachers had been to America and it had been given to her by a Cherokee Chief. It had mystical powers (she had probably got it from the local tanners) and the mere thought of it would terrify the kids. We were threatened with it from five years old and I don’t think any of the children had seen it before let alone seen it used. I didn’t cry once and needless to say my hero status in the school went up by about 1000 percent and I never felt the same about Catholicism after that. Strange?

The other was when some of the boys had borrowed a service truck from the railroad yard. It was small but heavy and used to be pushed in front of the train and inspectors would sit on it and inspect the tracks. Where the hell they had got it from I haven’t a clue. Anyway, the idea was that we push it down the hill and the last one to jump off would win. I wanted to win so badly I jumped off too late and the thing toppled over and crashed on top of my head knocking me unconscious. Not one of them tried to help me. My mum said that when they found me semiconscious and throwing up all over the place the boys were just sitting there at the top of the hill like monkeys open mouthed just looking. Any way I was lucky enough to get away with a serious concussion and had to visit the hospital for six months after.  I was never friends with those kids again.

What is your strongest or nicest childhood memory?
I used to love driving around Northumberland with my Dad. He used to play cricket and would take me to a match somewhere out of town, in the country.  He was an architect and at one point was quite successful and had a Mark II Jaguar. The kind the baddies drive around in The Professionals. Anyway, he would try and beat his time between villages in Northumberland. The roads were pretty empty apart from the odd sheep and he would make me belt up (it was still legal not to wear a seatbelt in those days) as we were leaving Newcastle. Wink at me – and drive like the devil through Northumberland down old country lanes. I would count the time on the clock and would sometimes get out of the car feeling like throwing up. Also going down to London during the summer holidays to see my grandma was a big adventure.

What was your favourite childhood toy?
I had this dog Penny, a little mongrel, and used to take it for walks every morning and feed it. Once the police found me in a park at four in the morning. It is light in the summer at the higher latitudes in England and apparently I was sleep walking. I can’t remember it anyway. The dog apparently was barking like mad and the police had come to investigate the noise. The park was apparently frequented by paedophiles and drug users. I think the dog saved me. They got my address from the dog’s collar. It was run over a couple of years later because it used to love chasing the wheels of large trucks and one day wasn’t too lucky. I was heartbroken. But they got me over it by buying us a new puppy about two weeks later.

Did you collect anything? What?
We used to collect birds’ eggs. We used to try and find a nest and take away the eggs and show them off at school. The rarer the bird the better. Some of my friends used to carry the eggs home in their mouths and try and hatch them under a sixty watt light over a shoe box. I don’t think they were too successful.

Where do you like going with your kids?
Anywhere where we are having fun. The park, the cottage. The countryside.

Have you got any message for future fathers?
You can’t explain the feeling of having your own kids. It’s something you have to live through and find out for yourself.

Would you choose to take a maternity leave?
Yep.

Categories
rozhovory

Filip Humplík

Filip v roce 1975, tedy jako dítě.
Filip v roce 1975, tedy jako dítě.

39 let, podnikatel. Léta pracoval v reklamkách a zpíval v kapele. Dnes podniká v oborech od marketingového poradenství až po dovoz práškových barev a snaží se být co možná nejlepším tátou svých ratolestí.

Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
Anna (9), Ema (5), Amélie a Berenika (dvojčata, 3).

Co spolu děláte nejradši?
Zeptal jsem se nejmladších a odpověď je jednoznačná: blbneme.

Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Pochopitelně “táta”:-)

V čem teď tvoje děti jedou?
Opouštíme prasátko Pepu a bohužel se vrháme vstříc Barbínám (šatičky, panenky, filmy a počítačové hry).

Na čem mají závislost?
iPhone a svíčková.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Jakékoli zdvihačky nad hlavu.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Ve 14 zmizel na týden na “čundr”.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Otec se vrací ze služebky a veze mi plechovku Coca Coly.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Kapslíkovka.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Mayovky.

Kam spolu rádi chodíte?
Zoo, Ambiente Revoluční, víkendové výlety za Prahu.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Užijte si to co nejvíc, utíká to strašně rychle.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Z fleku.

Categories
rozhovory

Jaroslav Soldán

Notorický pozitivista, náruživý sportovec, milovník dobrého pití a jídla, který nikdy nezkazí náladu. Vyskytuje se v Prostějově.

Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
Děti mám 2: syna Patrika, kterému je 15, a dceru Natálii, které bude 8.

Co spolu děláte nejradši?
Jelikož je Patrikovi 15, tak už nejraději dělá vše sám a společným hrám se spíše vyhýbá. Natálka je univerzální a většinou spolu jedeme v tom, co je zrovna in.Od malování přes karty a Hannu Montanu  až po návštěvy občerstvovacích stanic s dětskými hřišti ve formě venkovních zahrádek. Třeba právě teď se věnujeme novému členu rodiny – štěňátku Molly.

Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Páťovo první slovo bohužel neznám, u toho jsem ještě v té době neasistoval. U Natálky si nejsem jistý, jestli to první znamenalo máma máma nebo mámámámá, ale podle toho, jaký je to maminčin mazánek, tak asi to první.

V čem teď tvoje děti jedou?
Synek momentálně jede v joju a diabolu , umí s tím docela pěkné kousky,ale také si s tím dokázal párkrát označkovat obličej, tak si někdy říkám, aby u nás brzo nezvonili policajti skrze přísnou výchovu.

Natálka jede ve všem. Od módy, make-upu, bižuterie až po hraní hazardních her jakou jsou karty a člověče nezlob se s dědou. Nejvíce ale poslední dobou dominuje malování, to ji baví nejvíc. Samozřejmě za společnosti televize.

Na čem má Natálka a Patrik závislost?
Na všem, co ostatní děti v této době. U syna vládne počítač a chytrý telefon, u Natálky televize,,tedy vlastně jen jeden program – Disney Channel. Samozřejmě společnou závislostí jsou sladkosti, v těch se dostali tak daleko, že už je musíme i schovávat.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Jakoukoli aktivitu, u které se můžeme umazat a donést z ní nějaký vzorek nečistot domů.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Průšvihů bylo víc; postupem času se měnilo jejich pořadí co do závažnosti. Od vhození podepsaných výkresů do keře na konci školního roku, po zařazení do statistik žhářů, kdy jsem za pomoci hořící svíčky ve výtahové šachtě čekal, až všichni z paneláku odejdou do práce a já budu moci jít v klidu místo školy domů.

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Když jsem jako malý kluk navštívil náš zimní stadion, kdy hrál Prostějov proti nějakému klubu z Norska . Když Norové odjížděli, házeli nám jejich mince z okna a já jednu chyt a nějaký starší kluk mě bez okolků srazil k zemi a sebral mi ji. Brečel jsem a najednou se autobus zastavil.Vyšel z něj jeden z hráčů Norska, podal mi ruku a dal mi jich hned několik.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Nejvíc si vzpomínám na červenou formuli F1 a to ze dvou důvodů: 1) byla na dálkové ovládání,tedy jestli se tomu dá tak říci – ovladač s volantem, 2-metrový bovden a v něm lanko, které tahalo za kola doleva a doprava a 2 tlačítka,zelené dopředu, červené zpátečka 2) bráchové dostali modrobílý autobus na dálkové ovládání a na něm bylo napsáno mléko. Chtěli pořád měnit a já se jim smál.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Já sbíral skoro všechno. Odznaky, krabičky od sirek, céčka… ale nejvíc jsem jel ve známkách.Měl jsem svoje album,ale stejně jsem pořád pokukoval po těch 3 velkých tátových. Tam měl velice staré a pěkné kousky. A tak doufám, že ta alba, co má pořád ve skříni, někdy skončí u mě.

Kam spolu rádi chodíte?
Nakupovat, jezdit na kole, do aquaparku a teď i hrát si ze psem do lesoparku Hloučela.

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Buďte se svým dítětem co nejvíc, i když je to někdy o nervy, protože se může stát, že s ním nebudete moc být, i když strašně moc budete chtít.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Ale jo, šel bych, pokud by to bylo k užitku. Ale vím, že bych si to začal užívat až později. Šup na sedák a do zoologické, šup na vlak a k babičce. Prostě žádné velké vysedávání doma, ale společně poznávat svět.

Categories
rozhovory

Petr Markovič

Jsem téměř rozvedený otec malé roztomilé holčičky ve střídavé péči.

Kolik máš dětí, jak jsou starý a jak se jmenují?
1 dítě, 4 roky stará holčička Sára.

Co spolu děláte nejradši?
Jezdíme na kole, plaveme, lyžujeme, hrajeme si s ajfounem.

Jaké bylo první sympatické slovo, které tvoje děti řekly?
Motorka (tehdy to bylo “momoka”).

V čem teď tvoje Sára “jede”?
Kupodivu Ferda mravenec, Rákosníček a ostatní šlágry většinou domácí produkce.

Na čem má Sára závislost?
Na kiwi a nakupování jídla.

Co nerada vidí máma, když spolu děláte?
Veškeré aktivity, které vedou k nachlazení a kašli.

Jaký největší průšvih jsi jako dítě udělal?
Omylem jsem po vyučování nabodnul školní basketbalový míč na trčící hřeb ze zdi v tělocvičně, následovala exploze. Jelikož jsem se bál to ohlásit a zároveň jsem byl třídní pokladník, tak hrozila ještě defraudace třídní pokladničky :).

Jaký byl tvůj nejpříjemnější nebo nejintenzivnější zážitek či vzpomínka z dětství?
Když mě děda naučil jezdit na kole a pak když mi táta vštípil, že se má vždy jednat fér a mluvit pravdu. Krást mě pro změnu odnaučila paní v samoobsluze, když mi zlomila chrupavku v uchu, jak mě za něj vlekla ven.

Jaká hračka byla v dětství tvoje nejoblíbenější?
Plyšový jezevčík, skateboard a lego, ze kterého šlo sestavit funkční formuli 1.

Sbíral jsi něco? Co to bylo?
Céčka, plechovky od piva, známky a poznámky (ty školní).

Kam spolu rádi chodíte?
Nakupovat, plavat, lyžovat, jezdit na kole, pokořovat prolejzačky, do kina a do hospody – musejí mít ale v nabídce kuřecí řízečky nebo špagety pouze lehce prolité olejem :).

Co bys vzkázal nastávajícím fotříkům?
Že dítě je opravdu dost často opruz, na druhé straně je to určitě to nejlepší, co mě v životě potkalo.

Šel bys dobrovolně na mateřskou dovolenou?
Nejsem si jistý, jestli bych na to měl nervy. Navíc myslím, že mě dítě začalo bavit v době, kdy začalo komunikovat. Do té doby to šlo trochu mimo mě.